Refrakční vady oka

Refrakční vady jsou způsobeny nedokonalými vlastnostmi oka, které mají za následek protnutí paprsků světla mimo sítnici. Takový obraz se tedy nezobrazí na místě nejostřejšího vidění sítnice (na žluté skvrně) a člověk pak vidí neostře a rozmazaně. Nejčastějším důvodem refrakčních vad oka je nedostatečně dlouhá nebo krátká předozadní délka očního bulbu.

Lidské oko nezatížené refrakční vadou se nazývá emetropické. V opačném případě se jedná o oko s ametropií, kterou dělíme na myopii (krátkozrakost), hypermetropii (dalekozrakost) a astigmatismus.

Myopie

Lidově krátkozrakost, je refrakční vada, kdy se ohnisko paprsků světla promítne před sítnicí oka (oko je příliš dlouhé). Krátkozrací lidé pociťují problémy hlavně při pohledu do dálky. Symptomy krátkozrakosti jsou rozostřené vidění, mžourání, sedání si blíže k televizi nebo k tabuli, obtíže v dopravním provozu nebo horší vidění za šera. Lidé s myopií většinou vidí lépe do blízka než do dálky (záleží ale na progresi - jedinci s vyššími dioptriemi většinou pociťují problémy na všechny vzdálenosti).

Myopie je korigována rozptylkami, které posunou ohnisko světelných paprsků na sítnici. Dioptrie v lékařském předpise budou vždy zapsané s minusovým znaménkem (např. -1,5 D).

Hypermetropie

Hypermetropie, neboli dalekozrakost, je obdobně jako u myopie vada, kde se ohnisko paprsků nezobrazí na místě nejostřejšího vidění sítnice - v případě hypermetropie se ohnisko nachází za okem (příliš krátká předozadní délka oka). Nejčastější příznak dalekozrakosti je horší vidění na kratší vzdálenosti nebo čtení.

Lidé trpící dalekozrakostí si mnohdy ani nevšimnou, že mají problémy s viděním. Důvodem je akomodace (zaostřovací schopnost čočky oka), díky které se vada částečně nebo plně při nižších dioptriích kompenzuje.

Korekce dalekozrakosti je pomocí spojných čoček, díky kterým se ohnisko promítne na sítnici oka. Lidé s hypermetropií mají vždy před svými dioptriemi plusové znaménko (např. +2,5 D).

Astigmatismus

Zatímco myopie a hypermetropie jsou refrakční vady spojené s předozadní délkou oka, astigmatismus je většinou spojován s rohovkou. Astigmatismus si můžeme zjednodušeně představit takto - oko nezatížené astigmatickou vadou má tvar vrchlíku, resp. koule (fotbalový míč). Astigmatická rohovka je více prodloužená v jedné ose, jako například míč na rugby. Nepravidelný tvar rohovky má za následek to, že se obraz nepromítne na sítnici jako bod, ale jako dvě různě velké zakřivené plošky. Člověk s astigmatismem pociťuje zhoršené vidění na všechny vzdálenosti, přítomné může být i zkreslené nebo deformované vidění.

Astigmatismus je korigován tzv. cylindry, které si můžeme představit jako dioptrie umístěné v určité ose. Astigmatická vada je často doprovázená dalekozrakostí nebo krátkozrakostí. (Sféro)cylindrický zápis v předpise bude vypadat například takto: +1,75/-0,75/175, kde právě -0,75 D je cylindr umístěný v ose 175°.

Presbyopie

Lidově stařecká vetchozrakost je přirozený nevratný děj, kdy čočka oka ztrácí svou pružnost a schopnost akomodace (zaostřování). Můžeme tedy říct, že presbyopie není tak úplně refrakční vadou oka, ale spíš přirozený fyziologický děj, který čeká každého z nás. Příznaky většinou začnou lidé pociťovat okolo 40. roku života, kdy vidění na blízké vzdálenosti již není tak ostré a člověk má tendence si dávat blízké předměty dál, dokud mu už nestačí ruka.

Korekce presbyopie se řeší tzv. adicí, což je přídavek s plusovými dioptriemi, který se přidává ke k naměřené korekci do dálky. Taková adice se pohybuje okolo +0,5 D až do cca +3,0 D v závislosti na věku.