FÁMY X FAKTA o očích

V první řadě se podíváme na fakta o očích :

• Sluneční brýle bez UV filtru mohou být pro oči škodlivější než brýle žádné. Pod slunečními čočkami dochází k rozšíření zornic a do očí, které nejsou chráněny kvalitním UV filtrem, tak proniká více škodlivých paprsků.
• Horské slunce může zrak poškodit víc než to letní. V zimě dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu, které dokáží potrápit víc než dovolená u moře. Sněhová pokrývka zvyšuje hladinu UV záření až o 90% na čerstvě napadaném sněhu a o 50% na sněhu starším. Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba 3% UV záření.
•  Až 50 tisíc řidičů v Česku kvůli špatnému zraku ohrožuje své okolí. Už tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady! Zdravé oko ho vidí ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou -2,0 dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých 20 metrů.
• Nápadná změna barvy očí může být příznakem onemocnění. Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku se ustálí. U zhruba 15% lidí se barva očí mění v pozdějším věku. Ale v případě, že se barva očí změní velmi výrazně nebo se mění barva jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění.
• Oko umí rozeznat 10 milionů barev. Oko dospělého člověka umí vnímat a rozlišovat barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. Každý barevný vjem je charakterizován sytostí, jasem a barevným tónem. Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o 10 milionech barev.
• 3D filmy nejsou pro všechny. Někteří lidé nejsou schopni rozeznat 3D obraz v kině či televizi. Potíže se objevují zejména v případě tupozrakosti a šilhavosti, při velkém rozdílu v dioptriích nebo u lidí, kteří mají funkční jen jedno oko.
• Nejčastější barvou očí je hnědá. Barva očí je genetická záležitost. O tom, jakou barvu očí budeme mít, rozhoduje až 16 různých genů, a je tak možné, že barvu očí podědíme po někom, koho vůbec neznáme. Nejčastější barvou očí na světě je hnědá, má ji přibližně 55 % světové populace. Naopak velmi vzácná je zelená a šedá barva očí. 
• Ročně mrkneme přibližně 4 000 000x. Člověk průměrně mrká po 3–6 sekundách. Průměrné mrknutí trvá přibližně 1/10 sekundy. Frekvence mrkání se snižuje při pohledu do obrazovek počítačů či televizí. Také proto můžeme mít při dlouhé práci na počítači oči unavené. 
• Každé lidské oko je jedinečné. Zatímco například otisky prstů mají celkem 40 jedinečných vlastností, oční duhovka jich má víc jak 240 . Je tedy mnohem vhodnější pro spolehlivou identifikaci. Oční bulvy mají stejnou velikost od narození, zatímco třeba váš nos a uši stále rostou.
• Slzy pomáhají chránit oči před infekcí. Slzy zvlhčují povrch oka, odstraňují z něj nečistoty a chrání před možnou infekcí. Pláč také pomáhá uvolňovat nahromaděné emoce a stres. 
• Oko je jedním z nejmenších, ale také nejsložitějších orgánů v lidském těle. Téměř 80% všech informací získáváme pomocí zraku. Oko jich podle některých zdrojů dokáže zpracovat až 36 tisíc za hodinu. Lidské oko je malým, ovšem složitým orgánem. Zřídka přesáhne 24 milimetrů a váhu 28 gramů. Oko se vyvíjí už od čtvrtého týdne těhotenství. Zdravé miminko se narodí s fungujícím, ale ne ještě plně vyvinutým zrakem. Dítěti se zrak vyvíjí až do sedmi let věku, kdy by mělo vidět stejně jako zdravý dospělý. Většina dětí se rodí modrooká, protože duhovka neobsahuje po narození téměř žádný pigment.
• Děti se rodí barvoslepé. Vnímání barev se u nich vyvíjí postupně, obvykle se schopnost rozpoznat a rozlišovat barvy plně rozvine asi v pěti měsících.
• Slzné žlázy produkují asi jeden mililitr slz za den.
• Pokud nás někdo fyzicky přitahuje, rozšíří se nám zornice o plných 45 %. Je známo, že ženy s rozšířenými zornicemi jsou považovány za přitažlivější. =)
  

A co můžeme nazvat mýty?

• Přímý pohled do slunce může zlepšit zdraví a duševní i tělesnou pohodu. Na tohle POZOR!!! Přímý pohled do slunce, byť i na krátkou chvíli, bez použití ochranných pomůcek na oči může trvale poškodit sítnici a dokonce způsobit oslepnutí. Běžné sluneční brýle, ani doma vyrobené filtry neposkytují pro přímý pohled do slunce dostatečnou ochranou. Jediný bezpečný způsob, jak se dívat přímo do slunce, je použití speciálních slunečních filtrů, které splňují standardy ISO 12312-2.
• Budete-li šilhat, zůstane Vám to! Svaly v oku umožňují pohyb očí do všech směrů. Ani pohled doleva nebo doprava, ani nahoru nebo dolů nezpůsobí, aby oči zůstaly v těchto pozicích, a stejně tak ani šilhání nezpůsobí, aby oči takto zůstaly trvale. Šilhání může vzniknout v důsledku nemoci, oční vady bez korekce nebo po poškození svalu nebo nervu.
• Sledování televize z blízka může poškodit zrak. Sledování televize z blízka může oči unavit nebo vyvolat bolest hlavy, ale ani dětem, ani dospělým nepoškodí zrak. Pokud si však někdo vždy sedá blízko k televizi, může to znamenat, že tato osoba je krátkozraká a ve skutečnosti potřebuje brýle.
• Čtení při tlumeném světle je pro oči škodlivé. Čtení při tlumeném světle oči neničí. Ale dobré osvětlení může čtení zjednodušit a oči se neunaví tak rychle. Čtení při špatném osvětlení tedy také nemá vliv na vnik zrakových vad.
• Časté a dlouhodobé sezení před počítačem kazí oči. Dlouhodobá práce na počítači nebo sledovaní televize může být spojena se zrakovými obtížemi jako je pálení či bolest očí, nicméně vliv na vznik zrakových vad nemá
• Nošením brýlí oči zleniví. Používáním brýlí se oči neoslabují. Oční vada se může zhoršovat spolu s věkem nebo jako výsledek nemoci, brýle za ni však nemohou. Naopak malým dětem, které se léčí např. s tupozrakostí či šilháním uškodí, pokud brýle nenosí. Je tedy správné nosit brýle se správnou dioptrickou korekcí.
• Mrkev zlepšuje zrak. Ačkoliv se hodně lidí mylně domnívá, že když budou jíst hodně mrkve, nikdy nebudou nosit brýle, není to pravda. S dioptrickými vadami konzumace mrkve vůbec nesouvisí. Vitamín A, který je v mrkvi obsažen, vyživuje sítnici.
• Dítě, které šilhá, z toho vyroste. Šilhajícím miminkům se sice ve chvíli, kdy začnou správně fixovat předměty kolem sebe, očka srovnají, ale u větších dětí šilhání nezmizí samo. Dítě, které šilhá, je nutné vyšetřit a zahájit správnou léčbu, která je vždy individuální – většinou se léčí brýlemi a cvičením slabšího oka, případně i operací.
• Stačí obyčejné sluneční brýle. Sluneční paprsky jsou pro oči velmi nebezpečné a dívání do slunce může vážně poškodit sítnici, rohovku i oční čočku a dokonce způsobit i slepotu! Proto je nutné chránit oči kvalitními slunečními brýlemi se silným UV filtrem. Brýle by měly chránit oko i ze stran tak, aby škodlivé UV paprsky nepronikali z boku. V letních měsících a na horách i u moře je ideálním doplňkem i pokrývka hlavy, která zastíní oči (klobouk či kšiltovka).
• K očnímu lékaři se chodí jen pro brýle. Většina lidí se domnívá, že k očnímu lékaři by se měli objednat ve chvíli, kdy špatně vidí. To je velký omyl! Oční lékař neměří jen dioptrie. V rámci prohlídky zkontroluje i čočku a oční pozadí, změří nitrooční tlak a provede další důležitá vyšetření, která mohou odhalit závažná zraková onemocnění. Pamatujte, že prevence je důležitá a může vám ochránit vaše oči!
• Lidé, kteří nosí dioptrické brýle, si zničí zrak, budou-li číst drobný text nebo často při práci zaostřovat na blízko. Čtení ani práce na blízko oči neopotřebovávají. Mohou však oči namáhat a způsobovat jejich únavu. Pravidelné přestávky, při kterých se díváte do dálky nebo vzhlédnete od textu či práce, mohou poskytnout úlevu.
• Nošení dioptrických brýlí nebo kontaktních čoček způsobí, že na nich budete závislí. Používáním dioptrických brýlí si zrak nezhoršíte, ani Vám nezpůsobí žádné oční onemocnění. Pokud potřebujete brýle na dálku nebo na čtení, je důležité je používat, abyste oči zbytečně nenamáhali a co nejlépe viděli.
•  Dva hnědoocí rodiče nemohou mít modrooké dítě. Barvu očí dítěte na základě barvy očí rodičů není možné předpovědět. Za barvu očí je zodpovědných až 16 různých genů, což vysvětluje, proč dva rodiče se stejnou barvou očí mají děti s úplně odlišnou barvou očí.
• Oči je možné transplantovat. V dnešní době není možné transplantovat celé oko, protože tento komplexní orgán je spojený s mozkem zrakovým nervem. Zrakový nerv je tvořen z více než milionu drobných nervových vláken. Ve chvíli, kdy dojde k narušení těchto vláken, nemohou být obnovena. Oční lékaři však mohou transplantovat rohovku, průsvitnou přední část oka.